Založení kláštera
Klášter v Jablonném v Podještědí byl založen kolem roku 1250 za přispění majitele zdejšího panství pana Havla Markvatice, pána na hradě Lemberku a jeho ušlechtilé manželky paní Zdislavy, rodem z Křižanova na Moravě. V tomtéž období zakládali také dominikánský klášter v Turnově. Toto úsilí bylo motivováno nejen jejich náboženským cítěním, ale zároveň si byli vědomi toho, že kláštery jsou ohnisky kulturního, duchovního i mravního povznesení kraje. Navíc žebravé řehole byly nositelkami nových myšlenek, která se na naše území šířily z oblastí zaalpských, kde tyto řády vznikaly (jižní Francie a severní Itálie). U nás k jejich představitelkám bezesporu patří sv. Anežka Přemyslovna i sv. Zdislava z Lemberka. Nejednalo se jen nové prožívání zbožnosti, ale zároveň i nové proudy myšlenkové a kulturní. V roce 1269 se v Jablonném konala řádová kapitula česko-polské dominikánské provincie, což nasvědčuje, že byl v tuto dobu klášter již dokončen a musel být v době předhusitské dostatečně prostorný, aby ve svých zdech mohl ubytovat zástupce kvetoucí řádové provincie. V husitských válkách byl klášter s městem těžce poškozen – roku 1425 bylo město vypáleno a této pohromě neušel ani klášter. Po skončení husitských válek začala provizorní obnova konventu.