Bazilika sv. Vavřince
a sv. Zdislavy
Perla baroka na severu Čech. Postavena podle plánu Jana Lukáše Hildebranta v letech 1699 – 1729 ke cti zde pochované sv. Zdislavy z Lemberka
Počátky baziliky
Bazilika minor svatého Vavřince a svaté Zdislavy byla postavena podle plánů slavného rakouského architekta Jana Lukáše Hildebrandta v letech 1699-1729 ke cti zde pochované sv. Zdislavy z Lemberka. Tento původně klášterní a po roce 1788 také farní chrám stojí na místě staršího gotického kostela založeného spolu s klášterem kolem roku 1250 Zdislavou z Lemberka. Základy současné stavby, které jistí pilíře zapuštěné až do hloubky 30 m pod úroveň kostela, byly položeny v roce 1699. V roce 1996 povýšil tento kostela Jan Pavel II na baziliku minor.
Investoři baziliky
Prvním investorem stavby byl František Antonín hrabě Berka z Dubé spolu s místním dominikánským klášterem. Po smrti hraběte Berky (1706) se tempo stavby zpomalilo a pro nedostatek financí upustil místní klášter od nákladného plánu stavby. Stavitel Hildebrandt proto odstupuje od díla a místo něho ve stavbě pokračuje Ital Domenico Perini. Ten jen zjednodušil členění kupole. Dalším donátorem kláštera a kostela byla Františka Rozalie hraběnka Kinská. Po ní se ve vlastnění panství střídaly různé rody, až je roku 1718 koupil Jáchym Pachta z Rájova. Pachtové z Rájova dokončili poutní chrám, který mohl být 4. srpna 1729 vysvěcen.
Výzdoba baziliky
Většina výzdoby kostela pochází z doby po požáru Jablonného v roce 1788. Původní je pouze boční oltář Panny Marie Růžencové z roku 1732 a ještě starší oltář sv. Kříže, kde je pod Pietou umístěn obraz posledního českého krále bl. Karla Habsburského a v něm je vložený jeho ostatek. Nový hlavní pseudobarokní oltář vytvořil Wilhelm August (1899), oltářní obraz sv. Vavřince je dílem Karla Krattnera (1900) a menší portrét sv. Zdislavy prof. Mervarta (1973). Kazatelna je z dílny místního řezbáře Josefa Neumanna (1792). Cínová křtitelnice pochází z bývalého farního kostela. Současné varhany zdobí klášter od roku 1895.V kostele dále nalezneme i oltář Nejsvětějšího srdce Páně (1911) s barokními sochami apoštolů Petra a Pavla. Zvláštní úctě se pak těší Mariánsko-Zdislavský oltář, na němž stojí pozdně gotická Madona (kolem roku 1530) a relikviář sv. Zdislavy. Zdislavina lebka byla na oltář umístěna až po blahořečení roku 1908. Před oltářem se nachází barokní mříž, která ohraničuje průhled do krypty se zbývajícími ostatky sv. Zdislavy.